Pít, či nepít?
Pít, či nepít?
Téměř každý týden jsem pozvaná na nějaký večírek, a když ne, s chutí si zajdu s kamarádkou na víno. Někdy se to sejde i tak, že popíjím obden. Jde ale opravdu o společenskou nutnost, nebo už bez alkoholu neumím žít?
Večer nepiju, dám si jen něco k jídlu,“ oznámila jsem pevně a odhodlaně kolegyním, s nimiž jsem mířila na party u příležitosti otevření nového baru. „Včera jsem to trochu přehnala s vínem,“ dodala jsem na vysvětlenou. Ve chvíli, kdy mi ještě v žilách koloval zbytkový alkohol, jsem si nedokázala představit, že bych se začala znovu nalévat.
Ale máte to jako s jídlem: když jste sytá, vnímáte ho jinak, než když šilháte hlady. Já byla sice ještě přesycená včerejším chardonnay, ale do večera daleko… Mé přesvědčení mi vydrželo přesně do čtvrt na devět, kdy nás taxík vyklopil před zmiňovaným barem. Všude spousta cizích ‚trendy‘ lidí, kteří nasávali ‚cool‘ atmosféru. Musím si dát něco k pití, napadlo mě hned v první chvíli, a vzápětí už jsem stála přilepená na baru, abych mezi ostatními žíznivci ulovila svůj první drink. A zdaleka nezůstalo jen u jednoho. No co, je to přece bar a do baru se chodí pít, hájila jsem se v duchu před svým lepším já, které ve mně výstražně zdvihovalo prst. Zítra a o víkendu si naordinuju alkohol detox: půjdu cvičit, nakoupím si biopotraviny, budu pít čerstvé džusy…
Moment! O víkendu? To přece jedu k našim na oslavu máminých narozenin! vzpomněla jsem si nerada. „Tak Ivko, červený, nebo bílý?“ zašermuje přede mnou můj bratr oběma lahvemi. Je sobota podvečer a jeho nekompromisní pohled vyjadřuje, že žádná třetí možnost neexistuje. „Tak bílý,“ volím nakonec ze dvou zel to lehčí, aby to nevypadalo, že si nechci připít na mámino zdraví.
KDO NEPIJE S NÁMI…
Někdy mám pocit, že je alkohol doslova společenskou nutností a jediné, co
je akceptováno jako důvod pro jeho odmítnutí, je těhotenství nebo
abstinence (ale jen pokud jste vyléčeným alkoholikem). Ani jedna z těchto
možností u mě zatím nepřipadá v úvahu, a tak se během jednoho týdne
‚poslušně‘ podívám na dno dvou karaf chardonnay, čtyř nebo pěti
sklenic cuba libre a jedné lahve rulandského šedého. Jak totiž praví jeden
známý reklamní slogan, důvod se vždycky najde. Když to není rodinná
oslava, přijede na skok kamarádka z Anglie. Když odjede, ozve se jiná, že
mi musí vyprávět, co zažila, samozřejmě nad sklenkou vína. A tak je to
dokola. Protože (jak známo) alkohol otevírá duše, vyzrazuje tajemství,
navozuje důvěrnost a… je s ním tak nějak větší zábava.
Nemluvě o tom, kolik se mi v práci na stole a v e-mailové schránce kupí pozvánek na nejrůznější akce. Obědy, večeře, večírky, degustace… Všude vám vrazí hned při příchodu do ruky uvítací drink, takže pijete, ještě než se stihnete rozkoukat. Alkohol je zkrátka součástí společenských akcí a je téměř nemožné mu uniknout.
ODVRÁCENÁ STRANA SKLENKY
Jenže… Opravdu jde jen o společenský tlak? Popravdě, sama si nedokážu
představit, že bych se alkoholu vzdala úplně. Možná vydržím nepít na
jednom večírku, ale že bych se nenapila třeba na oslavě svých narozenin
nebo na kamarádčině svatbě? Těžko.
Účet za jeho pití ale může být vysoký. A člověk ani nemusí být na alkoholu závislý, i následky společenského popíjení bývají překvapivě velké, a hlavně trvalé. Nejde přitom jen o to, že po večírku vypadáte opuchle (alkohol zadržuje vodu) a přibíráte na váze. Nedávná americká studie vědců z Wellesley College třeba odhalila, že dvě skleničky vína denně urychlují smrskávání mozku až o čtvrtinu. Člověk, který vyznává francouzský životní styl a po obědě i večeři si dopřeje ‚zdravotní‘ sklenku vína, si tak vlastně zadělává na problémy s pamětí a na stařeckou demenci. Nevím, jestli je to tím, že jsem už dávno vypadla ze školního drilu anebo opravdu piju moc, ale prvně jmenovaný příznak na sobě již občas pozoruju.
Studie rovněž zjistila, že ženy jsou na tom mnohem hůře než muži – nejenže máme mozek menší, ale navíc nám jeho buňky vlivem alkoholu odumírají rychleji. O důsledcích, jaké má jeho pravidelná konzumace na další orgány, ani nemluvě… Více než tři deci vína denně například trojnásobně zvyšují riziko rakoviny prsu!
Žen, které si dopřávají alkoholu víc, než je zdrávo, je v Česku podle statistik asi 13,5 procenta a toto číslo stále narůstá. Stále víc přitom pijí ženy vzdělané a s náročným zaměstnáním, které se po práci potřebují rychle zbavit stresu a uvolnit se, a překvapivě i matky na rodičovské, které se špatně smiřují se svou novou monotónní rolí v domácnosti. Na první pohled možná vypadají, že jim nic nechybí, vnitřně jsou ale z různých důvodů nespokojené. Takzvanou bezpečnou denní dávku přitom překročí až dvojnásobně.
Existuje ale vůbec způsob, jak pít alkohol bezpečně? Podle odborníků záleží hlavně na jeho množství. Dáte-li si více než dvě skleničky denně, koledujete si o zdravotní problémy, naopak jen jedna sklenička sníží riziko infarktu o 20 až 50 procent. Ženám nad Kristova léta prý menší než malé množství alkoholu denně posiluje imunitu. Rozhodně ale platí, že tyto dávky by se neměly sčítat – vyžahnout jednou za čas celou lahev vína rozhodně zdraví neprospěje. Regenerace jaterních buněk vyžaduje několik dní a tělo dokáže v pohodě zpracovat jen patnáct mililitrů alkoholu za hodinu, což je méně než jeden malý panák.